Dobudoval jsem ho loni, jako předvolební trhák. 

Mnozí by si pomysleli, že se na jeho výstavbě podílel celý team městyse, ale ne. Je to celé jen moje práce, párkrát možná někdo přicmrndnul. Nicméně bezvýznamně.Celá ta myšlenka kilometrového přímého úseku je výsledkem mého životního minimalismu (někdy si až sám říkám, jestli to nehraničí s obyčejnou blbostí).

Uvažujte rozumně, kdo by zatáčel, vyhýbal se ostrůvkům s květinami a okrasnými keři. Každý chodec ušetří na podrážkách, maminka s kočárkem se vůbec nemusí věnovat řízení a profrčí úsekem jako nic. Doufám, že nakonec všichni oceníte mou snahu. 

 Aby však jízda, či chůze, nebyla až zas tak jednoduchá, zapracovali jsme s firmou PostavPo do chodníku pár retardérů. Zkonstruovali jsme chodník tak, aby se v období dešťů začali na chodníku tvořit louže, které pomohou uklidnit a zpomalit až příliš rozvášněné maminky s dětmi a předpokládám, že postupem času se vlivem nekvalitně zhutněného podkladu bude tato funkce zlepšovat.

Dořezání dlažby a propadaná kovová víka jsou už jen třešničkou na dortu.

Dalším architektonickým skvostem z mé hlavy je ukotvení nádherných pozinkovaných lamp do země. Poláčkové nám říkali „uděláme to jinak“. Ale ne… designový ráz s každou trubkou jinak barevnou a vyčnívající nad terén je to, co bychom v našich Ottových lázních Frymburk opravdu chtěli.

Další kapitolou, na kterou jsem extrémně pyšný, jsou různé vpustky ve škarpě této promenády. Toto doladit s dodavatelem byl učiněný zázrak. Jezdil po celých jižních Čechách, aby ty různé barvy trubek sehnal. Chtěli je zaříznout k hraně obložení, ale řekl jsem NE!

Takové zvláštní lázeňské zastavení je vysoce nadčasová mříž, instalovaná v zatáčce spolu s dominantou žebrované trubky. Jsem si jist, že na tomto místě se každý lázeňský host zastaví, nebo alespoň zpomalí. Zvláště, když v blízkosti je další poutní místo Bílá stopa.

Ale abych pořád jen nechválil sebe, uvedu Vám jeden příklad, jak se to nemá dělat.
Přibližně ve stejné době, jako naše promenáda, budoval i Vyšší Brod chodník kolem řeky. Připomeňme si, že tímto městem pohrdám a opravdu to nejsou žádné lázně a tak bude hodnocení asi lehce zaujaté.

Na chodník použili opravdu hnusné žulové kostky, jak ty kočárky po tom musí drkotat? A ty odporné žulové obrubníky – fuj! S těmi lampami se taky moc nevyšvihli, máme je určitě mnohem vyšší a jsme proto lepší. 

   
Dobře, to zábradlí není zas až tak špatné.
…ostrůvek s kytkami, to umí každej.

Vítejte ve Frymburku, členu klubu významných lázeňských míst.