neOficiální stránky
Městys Frymburk

Znáte to lidové rčení, že psi zahnaní do kouta koušou? Tak teď se toho stávám zářným příkladem. Poslední dobou se to na mně fakt sype a tak koušu, kde to jde.
Ihned v prvním článku zpravodaje „Bankomat a platby kartou“, jsem se obul zcela nevybíravě do těch, co tvoří jádro našeho městečka.
 
Nějak jsem si neuvědomil, že jsou to ti, co tvoří celou fajn atmosféru náměstí a většinou museli žehlit, to co jsme mi na radnici nedotáhli nebo přímo pohřbili. Jsou mezi nimi i ti, co to tu táhnou od revoluce a svou pílí a pracovitostí vlastně tvoří celé náměstí. Můžu zde uvést  team Maxantu a Markusu, ale určitě je tu řada  novějších a možná i stejně pilných…. 

A o těch jsem přímo napsal, že kradou ….

Těch průserů máme jako městys už opravdu hodně a vypadá to, že se klube další a to ve formě neoprávněně užívané komunikace na Větrné hůrce před mým barákem, stavbou mé dcery a i za Martinovým domem. Celá ta ulice měla vypadat úplně jinak. Měla podle projektu vypadat mnohem lázenštěji a hlavně funkčněji. 
Stavební povolení jsme na ni dostali, pod názvem „ZTV pro výstavbu 15 RD v lokalitě Nad Blatenskou silnici” někdy před dvanácti lety a dodnes jsme ji jako městys Frymburk nebyli schopni řádně dokončit dle projektu. Ale pozor, v příkrém rozporu ji v klidu užíváme – včetně mé osoby. To celé dokumentuje vztah městyse k právnímu řádu a respektování společenských hodnot.

Jako starosta městyse mi zákon ukládá starat se o veřejný majetek a dobře ho spravovat. Abych neupadl v pokušení něco lohnout, zaonačit, nebo nechat zobnout kámoše, má demokracie pojistku o to je „Informační zákon“. Ten má umožnit každému nahlédnout do hospodaření obce, protože je to věc veřejná.
Nicméně, mě se to moc nehodí do krámu… Považte, jak by se mi dělalo, pokud by mi každý koukal pod ruce. To si to radši dělejte sami.

Dobudoval jsem ho loni, jako předvolební trhák. 

Mnozí by si pomysleli, že se na jeho výstavbě podílel celý team městyse, ale ne. Je to celé jen moje práce, párkrát možná někdo přicmrndnul. Nicméně bezvýznamně.Celá ta myšlenka kilometrového přímého úseku je výsledkem mého životního minimalismu (někdy si až sám říkám, jestli to nehraničí s obyčejnou blbostí).

Jak už jsem mnohokráte předestřel, městys Frymburk se pomalu - ale jistě - stává lázeňským městem. Ke každému lázeňskému místu neodmyslitelně patří i mnohá poutní místa, kam by měl každý host zavítat. Ve Frymburk je jich mnoho a k jednomu z nejvýznamnějších náleží i pamětní místo Bílá stopa.

Můj projekt „Otevřená obec“ nefrčí až zase tak dobře, jak se zdá...
Přece jen jsou tu ještě informace, které přímo ohrožují mou pověst, důvěryhodnost a mohly by ohrozit moji suverénní pozici v obci. Zvláště ožehavou záležitostí stále zůstává můj vztah s firmou STAVTRIO s.r.o. a panem Beritem.
Zde jsem vložil několik miliónů do rukou fotbalisty Berita a dodnes „nikdo neví“ za co.
Jsem chlap zapomnětlivý a myslím to upřímně když řeknu, že nic nevím.